Mějte přehled o dění v onkologii
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Stres není jen psychickou zátěží – má přímý biologický dopad na lidské tělo, a v případě onkologických onemocnění může ovlivnit i samotný růst a šíření nádoru. Nová zjištění ukazují, že zvládání stresu by mohlo být důležitou součástí komplexní léčby rakoviny.
Stres a rakovina: propojení psychiky a biologie
Už od antických dob existovalo podezření, že psychický stav člověka může ovlivnit vznik a průběh rakoviny. Dnešní vědecké poznatky tento vztah potvrzují – i když neexistuje tzv. „rakovinotvorná osobnost“, dlouhodobý stres, deprese a nízký socioekonomický status mohou zvýšit riziko vzniku rakoviny a zhoršit prognózu.
Jak stres podporuje nádorové bujení
Chronický stres aktivuje sympatický nervový systém, který uvolňuje stresové hormony, zejména norepinefrin. Ten může ovlivnit růst nádoru, podporovat tvorbu nových cév (angiogenezi) nutných pro zásobení nádoru živinami a zároveň tlumit protinádorovou imunitní odpověď. Takové prostředí napomáhá rychlejšímu šíření nádoru.
Léky proti stresu jako doplněk onkologické léčby?
Výzkumy ukazují, že běžně používané beta-blokátory – léky snižující účinky stresových hormonů – by mohly mít pozitivní dopad na léčbu některých typů rakoviny. U žen s rakovinou prsu byla například pozorována nižší míra recidivy a vyšší přežití při užívání těchto léků. Klinická data jsou však zatím nejednoznačná a další studie jsou nezbytné.
Psychologická péče má v onkologii své místo
Článek upozorňuje na důležitost psychické pohody a psychosociální podpory u pacientů s rakovinou. Techniky zvládání stresu, psychoterapie nebo mindfulness mohou přispět nejen k lepšímu psychickému stavu pacientů, ale také ke zlepšení biologických parametrů onemocnění.
Závěr:
Zvládání stresu není „pouhou“ psychologickou nadstavbou onkologické péče. Důkazy ukazují, že má měřitelný vliv na průběh rakoviny a může být cennou součástí komplexní terapie. V budoucnu by se tak stresová zátěž mohla stát důležitým cílem nejen podpůrné, ale i cílené léčby.
Zdroj:www.medscape.com
Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro, neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro), rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Vyberte Vaši specializaci
Slouží k lepšímu zacílení odborného obsahu