Mějte přehled o dění v onkologii
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Autor: MUDr. Vlasta Raušová
V Evropě došlo v období mezi lety 2004–2006 a 2010–2014 k nárůstu relativního přežití u adolescentů a mladých dospělých s hematologickými malignitami. Tento nárůst je přičítán lepší prognóze, rizikově přizpůsobené terapii, zvýšenému využívání cílených terapií a zlepšené podpůrné péči.
Přesto mají evropské děti a mladí dospělí horší pětileté přežití než děti diagnostikované ve stejném období, což potvrzují i další studie.
Hematologické malignity představují přibližně 30 % všech nádorových onemocnění u adolescentů a mladých dospělých (věk 15–39 let), přičemž nádory jsou nejčastější přirozenou příčinou úmrtí v této věkové skupině. Definice adolescentů a mladých dospělých pacientů se v evropských zemích liší, což může ovlivnit přístup k péči. Tito pacienti tvoří specifickou onkologickou populaci s odlišnými biologickými charakteristikami nádorů, psychosociálními potřebami a odpovědí na léčbu.
Cílem této studie bylo analyzovat pětileté relativní přežití (RS) a jeho vývoj u adolescentů a mladých dospělých s hematologickými malignitami v období 2000–2013 na základě rozsáhlé populační databáze EUROCARE-6, a porovnat výsledky s dětskou populací (0–14 let).
Studie využila data ze 108 populačních registrů rakoviny z 29 evropských zemí. Zahrnuty byly všechny primární hematologické malignity klasifikované dle ICD-O-3, rozdělené na leukémie a lymfomy. Analýzy se týkaly více než 44 000 pacientů (cca 34 000 adolescentů a mladých dospělých a 10 000 dětí) diagnostikovaných mezi lety 2006–2013. Věk adolescentů a mladých dospělých byl dále rozdělen do tří skupin: 15–19, 20–24 a 25–39 let.
Výsledky
Relativní přežití (RS)
Leukémie: RS u aktuní lymfoblastické leukémie (ALL) a akutní myeloidní leukémie (AML) dosahovalo u adolescentů a mladých dospělých přibližně 60 %. Vyšší přežití bylo zaznamenáno u akutní promyelocytární leukémie (85 %) a chronické myeloidní leukémie (CML) (93 %).
Věkové rozdíly: U ALL klesalo RS s věkem – adolescenti (15–19 let) dosahovali nejlepších výsledků. U ostatních podtypů nebyly věkové rozdíly výrazné.
Srovnání s dětmi: Adolescenti a mladí dospělí měli horší přežití než děti u všech forem ALL a AML, lepší výsledky však byly u CML.
Lymfomy: Celkové RS u adolescentů a mladých dospělých dosahovalo 89 % – vyšší u Hodgkinova lymfomu (94 %) než u nehodgkinských lymfomů (84 %). Nejnižší přežití bylo u NK/T buněčného lymfomu a lymfoblastického NHL (~60 %). Adolescenti a mladí dospělí měli nižší RS než děti u většiny typů NHL i HL.
Pohlavní rozdíly
U adolescentů a mladých dospělých bylo přežití vyšší u žen než u mužů v případě AML, NHL, NK/T lymfomu i celkově. U dětí měly dívky výhodu u ALL a difúzního velkobuněčného B-lymfomu.
Trendy v čase (2004–2014)
U adolescentů a mladých dospělých došlo k nárůstu RS u leukémií o 9 procentních bodů, zejména u ALL (+11 %), AML (+8 %) a CML (+11 %).
Největší zlepšení v přežití mezi lymfomy bylo u primárního mediastinálního B-lymfomu (+12 %).
U dětí byly trendy obecně méně výrazné, s výjimkou AML, kde došlo k nárůstu RS o 11 %.
Diskuse
Zlepšení přežití je výsledkem pokroku v diagnostice, zavádění cílené léčby, zlepšení podpůrné péče a většího využití rizikově adaptovaných protokolů. Přesto však u adolescentů a mladých dospělých přežívání zaostává za dětskou populací, zejména u ALL, AML a některých NHL.
Rozdíly ve výsledcích nelze vysvětlit pouze biologickými faktory. Mezi další možné příčiny patří nižší účast adolescentů a mladých dospělých v klinických studiích, horší adherence k léčbě, větší toxicita terapie a rozdílné léčebné protokoly. Naopak u CML je přežití adolescentů a mladých dospělých vyšší než u dětí, což může souviset s agresivnějším průběhem onemocnění v dětském věku. Pozitivní vliv na přežití má také ženské pohlaví, pravděpodobně z důvodu biologických a farmakogenetických rozdílů.
Závěr
Přestože došlo k významnému zlepšení pětiletého přežití u hematologických malignit mezi roky 2000–2013 u dětí i adolescentů a mladých dospělých, rozdíly mezi věkovými skupinami přetrvávají. Výsledky podporují potřebu vytvoření specializovaných onkologických týmů pro adolescenty a mladé dospělé, které by kombinovaly přístupy dětské a dospělé onkologie a reflektovaly specifické potřeby této věkové skupiny – včetně přístupu k věku přizpůsobené péči, psychologické podpoře, otázkám plodnosti a přechodu do péče o dlouhodobé přeživší.
Reference: Trama, A. et al., Survival of European children, adolescents and young adults diagnosed with haematological malignancies in the period 2000–2013: Results from EUROCARE-6, a population-based study. European Journal of Cancer, Volume 222, 3 June 2025, 115336, https://doi.org/10.1016/j.ejca.2025.115336
Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro, neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro), rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Vyberte Vaši specializaci
Slouží k lepšímu zacílení odborného obsahu
Nyní jste přihlášeni k odběru našeho newsletteru.
Pro aktivaci odběru newsletteru klikněte prosím na potvrzovací odkaz, který jsme vám právě poslali do e-mailu.
Těší nás, že chcete být součástí MujPacient.cz. Abychom pro Vás mohli tvořit zajímavý obsah, který můžete studovat ZDARMA, udělte prosím souhlas podle požadavků EU. Předem děkujeme za Vaši přízeň, které si moc vážíme.
Souhlasím s tím, aby společnost Pears Health Cyber Europe s.r.o. (dále jen „PHCE“) zpracovávala mé osobní údaje uvedené níže a další osobní údaje o mé osobě, které zpřístupním PHCE, a to za účelem realizace tohoto projektu, zasílání vybraných sdělení včetně pozvánek do dalších projektů na mou e-mailovou adresu a vyhodnocování veškerých údajů získaných v této souvislosti.