Autor: MUDr. Vlasta Raušová
V Evropě došlo v období mezi lety 2004–2006 a 2010–2014 k nárůstu relativního přežití u adolescentů a mladých dospělých s hematologickými malignitami. Tento nárůst je přičítán lepší prognóze, rizikově přizpůsobené terapii, zvýšenému využívání cílených terapií a zlepšené podpůrné péči.

Přesto mají evropské děti a mladí dospělí horší pětileté přežití než děti diagnostikované ve stejném období, což potvrzují i další studie.

Hematologické malignity představují přibližně 30 % všech nádorových onemocnění u adolescentů a mladých dospělých (věk 15–39 let), přičemž nádory jsou nejčastější přirozenou příčinou úmrtí v této věkové skupině. Definice adolescentů a mladých dospělých pacientů se v evropských zemích liší, což může ovlivnit přístup k péči. Tito pacienti tvoří specifickou onkologickou populaci s odlišnými biologickými charakteristikami nádorů, psychosociálními potřebami a odpovědí na léčbu.

Cílem této studie bylo analyzovat pětileté relativní přežití (RS) a jeho vývoj u adolescentů a mladých dospělých s hematologickými malignitami v období 2000–2013 na základě rozsáhlé populační databáze EUROCARE-6, a porovnat výsledky s dětskou populací (0–14 let).

Studie využila data ze 108 populačních registrů rakoviny z 29 evropských zemí. Zahrnuty byly všechny primární hematologické malignity klasifikované dle ICD-O-3, rozdělené na leukémie a lymfomy. Analýzy se týkaly více než 44 000 pacientů (cca 34 000 adolescentů a mladých dospělých a 10 000 dětí) diagnostikovaných mezi lety 2006–2013. Věk adolescentů a mladých dospělých byl dále rozdělen do tří skupin: 15–19, 20–24 a 25–39 let.

Výsledky

Relativní přežití (RS)

• Leukémie: RS u aktuní lymfoblastické leukémie (ALL) a akutní myeloidní leukémie (AML) dosahovalo u adolescentů a mladých dospělých přibližně 60 %. Vyšší přežití bylo zaznamenáno u akutní promyelocytární leukémie (85 %) a chronické myeloidní leukémie (CML) (93 %).

• Věkové rozdíly: U ALL klesalo RS s věkem – adolescenti (15–19 let) dosahovali nejlepších výsledků. U ostatních podtypů nebyly věkové rozdíly výrazné.

• Srovnání s dětmi: Adolescenti a mladí dospělí měli horší přežití než děti u všech forem ALL a AML, lepší výsledky však byly u CML.

• Lymfomy: Celkové RS u adolescentů a mladých dospělých dosahovalo 89 % – vyšší u Hodgkinova lymfomu (94 %) než u nehodgkinských lymfomů (84 %). Nejnižší přežití bylo u NK/T buněčného lymfomu a lymfoblastického NHL (~60 %). Adolescenti a mladí dospělí měli nižší RS než děti u většiny typů NHL i HL.

 Pohlavní rozdíly

U adolescentů a mladých dospělých bylo přežití vyšší u žen než u mužů v případě AML, NHL, NK/T lymfomu i celkově. U dětí měly dívky výhodu u ALL a difúzního velkobuněčného B-lymfomu.

Trendy v čase (2004–2014)

• U adolescentů a mladých dospělých došlo k nárůstu RS u leukémií o 9 procentních bodů, zejména u ALL (+11 %), AML (+8 %) a CML (+11 %).

• Největší zlepšení v přežití mezi lymfomy bylo u primárního mediastinálního B-lymfomu (+12 %).

• U dětí byly trendy obecně méně výrazné, s výjimkou AML, kde došlo k nárůstu RS o 11 %.

Diskuse

Zlepšení přežití je výsledkem pokroku v diagnostice, zavádění cílené léčby, zlepšení podpůrné péče a většího využití rizikově adaptovaných protokolů. Přesto však u adolescentů a mladých dospělých přežívání zaostává za dětskou populací, zejména u ALL, AML a některých NHL.

Rozdíly ve výsledcích nelze vysvětlit pouze biologickými faktory. Mezi další možné příčiny patří nižší účast adolescentů a mladých dospělých v klinických studiích, horší adherence k léčbě, větší toxicita terapie a rozdílné léčebné protokoly. Naopak u CML je přežití adolescentů a mladých dospělých vyšší než u dětí, což může souviset s agresivnějším průběhem onemocnění v dětském věku. Pozitivní vliv na přežití má také ženské pohlaví, pravděpodobně z důvodu biologických a farmakogenetických rozdílů.

Závěr

Přestože došlo k významnému zlepšení pětiletého přežití u hematologických malignit mezi roky 2000–2013 u dětí i adolescentů a mladých dospělých, rozdíly mezi věkovými skupinami přetrvávají. Výsledky podporují potřebu vytvoření specializovaných onkologických týmů pro adolescenty a mladé dospělé, které by kombinovaly přístupy dětské a dospělé onkologie a reflektovaly specifické potřeby této věkové skupiny – včetně přístupu k věku přizpůsobené péči, psychologické podpoře, otázkám plodnosti a přechodu do péče o dlouhodobé přeživší.

Reference: Trama, A.  et al., Survival of European children, adolescents and young adults diagnosed with haematological malignancies in the period 2000–2013: Results from EUROCARE-6, a population-based study. European Journal of Cancer, Volume 222, 3 June 2025, 115336, https://doi.org/10.1016/j.ejca.2025.115336