Autor: MUDr. Vlasta Raušová

Vztah mezi socioekonomickým statusem (SES) a zdravím je častým předmětem zájmu epidemiologických studií v různých populacích a adjustace na faktory SES se stala rutinní součástí epidemiologických analýz. Zdraví je ovlivňováno socioekonomickými faktory, a to jak jejich materiálními, tak i psychosociálními aspekty. 

Faktory SES jsou silnými prediktory ovlivnění zdravotních ukazatelů na úrovni individuální i na úrovni oblastí. Obecné výstupy epidemiologických studií potvrdily, že rozdíly v socioekonomickém statusu vedou k diferenciaci morbidity, předčasné mortality a poptávky po zdravotních službách. Tyto rozdíly neexistují jen jako přímý důsledek ekonomických faktorů, ale odrážejí i nerovnost danou věkem, pohlavím, sociálním postavením a geografickou oblastí. 

Socioekonomické rozdíly se uplatňují u včasné detekce a léčbě zhoubných nádorů, což má zásadní vliv na jejich prognózu a délku přežití. Většina prací na toto téma potvrzuje, že pacienti z nízkých sociálních tříd mají významně horší výsledky v přežití, než nemocní z vysokých sociálních tříd. Vzdělání, povolání, příjem a podmínky bydlení patří v epidemiologických studiích k nejčastěji užívaným faktorům měření socioekonomického statusu. Mohou se vyskytovat samostatně nebo ve vzájemné kombinaci s dalšími SES faktory. Každý jednotlivý faktor SES specificky ovlivňuje socioekonomické podmínky v průběhu života jednotlivce a působí na jeho zdraví v komplexním efektu. Obecný konsenzus založený na výsledcích mezinárodních vědeckých studií potvrdil, že rozdíly v socioekonomickém statusu vedou k rozdílům v nemocnosti, předčasným úmrtím a poptávce po zdravotních službách. Tyto rozdíly neexistují jen jako přímý důsledek ekonomických faktorů, ale odrážejí i nerovnost danou věkem, pohlavím, sociálním postavením a geografickou oblastí.

Rakovina prostaty vykazuje jedny z největších rasových a socioekonomických rozdílů, které jsou úzce spjaty s místem bydliště, neboť život v chudších regionech přináší horší dostupnost zdravotní péče a horší výsledky.

Cílem této studie je prozkoumat přežití pacientů s rakovinou prostaty v různých okresech USA v závislosti na odlišných socioekonomických profilech a diskutovat o roli potenciálních zprostředkujících faktorů.

Ke zkoumání pětiletého přežití pacientů s rakovinou prostaty byla použita populační databáze incidence, přičemž byly zohledněny faktory, jako je socioekonomický status na úrovni okresu a dostupnost a využívání zdravotní péče. Výsledky ukázaly, že život v okresech s nižšími příjmy a úrovní vzdělání byl spojen s vyšší úmrtností na karcinom prostaty, zatímco lepší úroveň vzdělání byla spojena s nižší úmrtností.

Celkem bylo získáno 239 613 záznamů o pacientech s ca prostaty a bylo zjištěno, že pětileté přežití specifické pro toto onemocnění bylo 94 %. Celkově lze říci, že život v okresech s největší chudobou/nejnižším příjmem a nejhorší úrovní středoškolského vzdělání zvýšil úmrtnost na ca prostaty o 38 %, resp. 33 %, zatímco nejlepší úroveň bakalářského vzdělání snižovala riziko úmrtí o 23 %.

Asociace se značně lišily v závislosti na rasové/etnické stratifikaci. Víceúrovňové analýzy ukázaly různý podíl individuálních faktorů a faktorů na úrovni oblasti na přežití v rámci menšin. Ukázalo se, že vztah mezi socioekonomických statusem a přežitím ca prostaty je ovlivněn využíváním zdravotní péče a stadiem/stupněm onemocnění. Rasové/etnické kategorie reagovaly při podobných SES faktorech na úrovni okresu a na úrovni jednotlivce odlišně do té míry, že v hispánské populaci se rozdíly obrátily. Zahrnutí faktorů využívání zdravotní péče a závažnosti onemocnění může částečně podpořit jejich roli zprostředkovatelů. Přístup ke zdravotní péči (pojištění) nemusí být nutně spojen s lepším přežíváním u ca prostaty díky provedení biopsie a/nebo operace. Vzdělání na úrovni okresu hraje důležitou roli při rozhodování a volbě léčebných možností.

Využití výsledků této studie by mohlo být potenciálním podkladem pro zaměření úsilí v oblasti veřejného zdraví. Tato studie jako taková poskytuje vhled do rostoucí potřeby přizpůsobit intervence na základě rasy/etnicity a SES tak, aby bylo možné poskytovat přínos spravedlivě. V budoucích studiích by bylo vhodné provést mediační analýzu faktorů ovlivňujících vztah mezi SES a výsledky pacientů s karcinomem prostaty, aby bylo možné hlouběji porozumět cestám vedoucím k rozdílům. A konečně, prodloužení doby sledování na přibližně 15 až 20 let by mohlo odhalit větší rozdíly ve výsledcích při porovnávání různých rasových/etnických skupin. 

^{Reference: El Khoury, C.J.; Clouston, S.A.P., Racial/Ethnic Disparities in Prostate Cancer 5-Year Survival: The Role of Health-Care Access and Disease Severity, Cancers 2023, 15, 4284. https://doi.org/10.3390/cancers15174284}