Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Molekulárně-onkologické indikační komise (molecular tumor boards – MTB) podporují užití a rozvoj personalizovaných léčebných strategií u pacientů s různými typy zhoubných nádorů na základě komplexního genomického sekvenování (comprehensive genomic profiling – CGP) nádorové tkáně.

V současné době jsou MTB již dobře zavedeny v mnoha komplexních onkologických centrech a hrají klíčovou roli v plánování léčby pacientů s rakovinou, zejména u pacientů s pokročilými nebo refrakterními malignitami.

Za posledních 25 let došlo k dramatickému nárůstu počtu cílených terapií rakoviny schválených americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), z nichž mnohé se nyní běžně používají v klinické praxi. Řada molekulárně orientovaných klinických studií prokázala bezprecedentní diagnostický přínos a klinický užitek, nicméně dostupnost molekulárně cílené léčby zůstává v běžné klinické praxi po celém světě významnou výzvou.

Toto je první studie, která podává zprávu o reálné kohortě pacientů s MTB z České republiky a prokazuje diagnostickou výtěžnost srovnatelnou s dříve publikovanými studiemi, dobrou dostupnost doporučených léků a klinický přínos u hodnotitelných pacientů.

V této studii – první svého druhu z reálné klinické praxe v ČR – je analyzována kohorta 553 onkologických pacientů s omezenými terapeutickými možnostmi, kteří ve Fakultní nemocnici Brno v období od února 2021 do dubna 2025 podstoupili CGP nádorové tkáně a následně byli prezentováni na MTB. Medián věku pacientů činil 61,1 roku a 62,2 % tvořily ženy. Nejčastěji testovanými diagnózami byly kolorektální karcinom (n = 88; 15,9 %), cholangiokarcinom (n = 66; 11,9 %) a karcinom pankreatu (n = 65; 11,8 %). Před vyšetřením CGP pacienti již absolvovali v mediánu dvě předchozí linie standardní systémové léčby.

MTB doporučil cílenou léčbu u 326 (59,0 %) z 553 vyšetřených pacientů, a to na základě 545 identifikovaných unikátních molekulárních alterací. K nejčastěji doporučeným skupinám léků patřily imunoterapie (162/545; 29,7 %), inhibitory tyrozinkináz (140/545; 25,7 %) a inhibitory poly(ADP-ribózo)polymerázy (63/ 545; 11,6 %). Pro 115 pacientů byla podána žádost o úhradu doporučené léčby z veřejného zdravotního pojištění, schváleno jich bylo 87 (75,7 %). Spolu s využitím dalších forem úhrady zahájilo molekulárně cílenou léčbu celkem 96 z 553 pacientů (17,4 %).

Účinnost cílené terapie doporučené MTB byla hodnocena s využitím přístupu „N-of-1“, kdy je pacient sám sobě zároveň i kontrolou, a to na základě porovnání doby přežití bez progrese (progression free survival – PFS) onemocnění dosažené při léčbě vedené podle MTB (PFS2) s dobou bez progrese zaznamenanou během poslední standardní terapie (PFS1). U 29 (41,4 %) ze 70 hodnotitelných léčených pacientů byl zaznamenán poměr PFS2/PFS1 ≥ 1,3, přičemž tato prahová hodnota je považována za klinický benefit.

Výsledky této retrospektivní analýzy dokládají úspěšné zavedení přesné onkologie do rutinní klinické praxe v komplexním onkologickém centru v České republice. Zjištění jasně ukazují dobrou dostupnost doporučených terapií a klinický přínos, o čemž svědčí nejen poměr PFS2/PFS1 u hodnotitelných pacientů s pokročilým nádorovým onemocněním, kteří podstoupili molekulárně řízenou léčbu doporučenou MTB, ale také srovnatelné výsledky přežití s výsledky uváděnými v mezinárodních kohortách z reálného světa.

Reference: Eid M. et al, Real-World Data From a Molecular Tumor Board-Assisted Cancer Care From a Single Center in The Czech Republic: Is Precision Oncology an Accessible Option, or a Privilege for a Minority of Patients? Cancer Med. 2025 Aug;14(15):e71119. doi: 10.1002/cam4.71119. PMID: 40755376; PMCID: PMC12319421.