Autorka: MUDr. Vlasta Raušová
Kolorektální karcinom (CRC) zůstává jednou z nejčastějších malignit a významnou příčinou nádorové mortality. Přes pokrok ve screeningu stále chybějí dostatečně senzitivní a specifické biomarkery pro přesnější diagnostiku, prognostickou stratifikaci a sledování biologického chování nádoru.

Pozornost se proto obrací k molekulám spojeným s chronickým zánětem, oxidativním stresem a remodelací nádorového mikroprostředí. Česká studie hodnotila expresi čtyř takových markerů – LOX-1, RAGE, HMGB1 a matrixové metaloproteinázy MMP-19 – v různých tkáňových kompartmentech pacientů s CRC.

Do studie bylo zařazeno 34 pacientů s histologicky potvrzeným CRC a 21 kontrolních pacientů operovaných pro nenádorové a nezánětlivé onemocnění střeva. U nemocných s CRC byly odebrány vzorky z centra nádoru, přechodové zóny mezi nádorem a okolní tkání a z makroskopicky zdravé tkáně resekčního okraje, u kontrol vzorek z resekčního okraje. Formalinem fixované a do parafínu zalité vzorky byly imunohistochemicky vyšetřeny na přítomnost LOX-1, RAGE, HMGB1 a MMP-19. Hodnocení provedl zkušený patolog zaslepený vůči klinickým údajům; celkem bylo analyzováno 516 imunohistochemicky barvených preparátů.

Nejsilnější a nejkonzistentnější rozdíly byly zaznamenány u LOX-1. Jeho exprese v epitelu byla u pacientů s CRC oproti kontrolám významně vyšší nejen v centru nádoru a přechodové zóně, ale překvapivě také v makroskopicky zdravé tkáni. Zvýšená exprese byla zjištěna rovněž v cévních strukturách přechodové zóny a v neuroendokrinních buňkách. LOX-1 propojuje metabolismus lipidů, oxidativní stres a kancerogenezi a jeho zvýšená přítomnost v cévách na invazivní frontě může souviset s intenzivní angiogenezí.

Podobný obraz vykazoval RAGE. Významně vyšší exprese byla zaznamenána v epitelu makroskopicky zdravé tkáně pacientů s CRC a v cévních strukturách zdravé tkáně, přechodové zóny i centra nádoru. Nejvýraznější změny v cévách přechodové zóny podporují předpokládané zapojení RAGE do angiogeneze a utváření zánětlivého nádorového mikroprostředí.

Zajímavé výsledky přineslo také hodnocení HMGB1. Jeho exprese byla zvýšena v epitelu makroskopicky zdravé tkáně a přechodové zóny, nikoli však v centru nádoru. Autoři tento nález dávají do souvislosti s konceptem „field cancerization“, podle něhož molekulární změny spojené s maligní transformací přesahují hranice samotného nádoru a zasahují i histologicky nepostiženou okolní tkáň.

U MMP-19 byla významně zvýšena exprese v epitelu přechodové zóny. Právě zde, na invazivní frontě nádoru, probíhá nejintenzivnější remodelace extracelulární matrix a interakce nádoru s okolní tkání. Ve skupině pacientů s CRC byla současně pozorována vyšší exprese MMP-19 v epitelu a nižší v makrofázích. Autoři proto uvažují, že poměr exprese MMP-19 v těchto dvou buněčných populacích by mohl v budoucnu sloužit jako pomocný diagnostický či prognostický marker.

Za podstatný výsledek studie lze považovat skutečnost, že významné molekulární změny nebyly omezeny na vlastní nádor. Opakovaně se objevovaly v přechodové zóně, a dokonce v makroskopicky zdravé tkáni pacientů s CRC. Výsledky tak naznačují, že oxidativní stres, zánětlivá signalizace a remodelace extracelulární matrix tvoří vzájemně propojené mechanismy, jejichž změny mohou předcházet vzniku morfologicky zjevné nádorové léze. Další výzkum by měl ověřit prognostickou hodnotu sledovaných markerů a možnost jejich využití při stratifikaci pacientů podle rizika progrese onemocnění.

^{Reference: Erbenová A. a kol. Úloha imunologických markerů v diagnostice kolorektálního karcinomu, Klin Onkol 2026; 39 (Suppl 2): 2S126–2S129Začátek formuláře}