Autor: MUDr. Vlasta Raušová

Karcinom pankreatu je velký zabiják, pět let po zjištění diagnózy přežívá i ve vyspělých zemích méně něž 10 % lidí. Problém je, že je diagnostikován příliš pozdě. 

U mnoha lidí nemá toto „tiché onemocnění“ žádné příznaky až do doby, kdy je již v pokročilém stadiu. Ztráta hmotnosti a zvýšená hladina glukózy v krvi jsou známé příznaky, ale dosud nebylo známo, kdy a v jakém rozsahu k těmto změnám dochází. Porozumění dynamice těchto změn před diagnózou karcinomu pankreatu, bude možno využít k dřívější diagnostice onemocnění a potenciálně v budoucnu zachránit životy některých lidí postižených touto smrtelnou nemocí.

V největší studii svého druhu publikované v PLOS ONE zkoumali výzkumníci známé příznaky karcinomu pankreatu-úbytek hmotnosti, vysokou glykémii a diabetes.  Cílem studie bylo zjistit, zda by tyto symptomy samy o sobě mohly znamenat podezření na toto onemocnění a zda má smysl pokoušet se diagnostikovat chorobu i z takto nespecifických jevů. Autoři studie dostali možnost pracovat s datových souborem až 10 milionů obyvatel Velké Británie. Porovnali index BMI a HbA1c téměř 9 000 osob, u nichž byl diagnostikován karcinom pankreatu, se skupinou téměř 35 000 osob bez tohoto onemocnění. Ukázalo se, že dramatický úbytek hmotnosti u lidí s karcinomem pankreatu začal obvykle již dva roky před stanovením diagnózy. V době stanovení diagnózy byl průměrný BMI lidí s karcinomem pankreatu téměř o tři jednotky nižší než u lidí, kteří karcinom neměli. Zvýšená hladina glukózy byla zjištěna v průměru dokonce již tři roky před stanovením diagnózy. Další analýza odhalila, že pokles hmotnosti u lidí s diabetem byl spojen s vyšším rizikem vzniku karcinomu pankreatu, a to ve srovnání s osobami bez diabetu. Podobně zvýšení hladiny glukózy u osob bez diabetu bylo spojeno s vyšším rizikem vzniku karcinomu pankreatu než u osob s diabetem. 

Tyto výsledky naznačují, že k nevysvětlitelnému úbytku hmotnosti, především u lidí s diabetem (ale ne výhradně), by stálo za to přistupovat s podezřením. Rovněž zvyšující se hladina glukózy, zejména u lidí bez současného přírůstku hmotnosti, by měla být považována za potenciální varovný signál pro karcinom pankreatu. Z dat bude nejspíš možné zjistit i další rizikové faktory – respektive to, pro jaké skupiny osob jsou zde popsané příznaky zvlášť rizikové pro rozvoj maligního onemocnění slinivky břišní. 

Současné použití změn hmotnosti a glukózy a případné začlenění dalších klíčových příznaků karcinomu pankreatu (tmavá moč, světlá stolice, žlutá kůže) je účinnější než posuzovat každý z těchto ukazatelů samostatně. Snahou je vytvořit z těchto informací složitější nástroj (algoritmus), který by bylo možné využívat v klinické praxi. Takový nástroj by mohl být účinným způsobem, jak zlepšit včasnou diagnostiku a zachránit životy.

Zdroj: Agnieszka Lemanska et al, BMI and HbA1c are metabolic markers for pancreatic cancer: Matched case-control study using a UK primary care database, PLOS ONE (2022). DOI: 10.1371/journal.pone.0275369