V rámci edice Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře vychází novelizace doporučených postupů Péče o vybraná onkologická onemocnění, které se věnují péči o onkologické pacienty v remisi v ordinaci praktického lékaře. O převedení dispenzarizace k praktickému lékaři rozhoduje onkolog, který zná riziko recidivy a dlouhodobých komplikací u daného pacienta. Doporučené postupy byly poprvé vydány v roce 2018.
Doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, MUDr. Katarína Petráková, Ph.D., doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., MUDr. Petr Šonka

Přinášíme v plném znění

Z úvodu: Hlavními cíli Národního onkologického programu (NOP) je snižování incidence a mortality nádorových onemocnění, prodloužení a zlepšení kvality života onkologicky nemocných. Celkové přežití pacientů se solidními nádory se za posledních 10 let výrazně prodloužilo, a to u pacientů s časným i metastatickým onemocněním. Hlavní podíl na tomto příznivém faktu má zavedení nových léčebných postupů a screening. Důsledkem těchto úspěchů je nárůst prevalence (počtu žijících pacientů s nádorovým onemocněním), a to hlavně u některých solidních nádorů, jako je karcinom prsu, kolorektální karcinom, karcinom prostaty, renální karcinom, maligní melanom a testikulární nádory. S prodlužujícím se přežitím pacientů s nádorovým onemocněním narůstá i počet následných malignit. Nárůst prevalence pacientů s onkologickou diagnózou zohledňuje i nová organizace onkologické péče ukotvená ve věstníku, která vyžaduje novou formu spolupráce zapojených poskytovatelů zdravotních služeb i zdravotních pojišťoven. Síť Komplexního onkologického centra (KOC) musí spolupracovat s regionálními pracovišti i s poskytovateli primární péče, kam patří i praktičtí lékaři. S odstupem času od primární onkologické
léčby pacienta ohrožuje více vznik následných malignit a komorbidit než relaps samotného onkologického onemocnění. Pravidelné komplexní preventivní prohlídky a screening mají pro pacienta v této životní etapě větší význam než samotný follow-up pro nádorové onemocnění. Je proto racionální předávat tyto pacienty do péče praktického lékaře. Cílem follow-up je včasný záchyt relapsu s cílem prodloužení přežití a prevence a léčba dlouhodobých komplikací nádorové nemoci a protinádorové léčby. Volit méně intenzivní sledování
je možné individuálně po zvážení stavu pacienta a komorbidit. Naopak v individuálních případech, například při přítomnosti výrazných hereditárních, environmentálních nebo behaviorálních rizikových faktorů může být indikováno intenzivnější sledování pacienta. O převedení dispenzarizace k praktickému lékaři rozhoduje onkolog, který zná riziko recidivy a dlouhodobých komplikací u daného pacienta. Samotné předání pacienta do další péče praktického lékaře by se mělo uskutečnit formou písemnou, tedy formou lékařské zprávy. Zpráva by měla obsahovat diagnózu pacienta včetně TNM klasifikace, prodělanou léčbu pro onkologické onemocnění, popřípadě komplikace léčby (např. přetrvávající neurotoxicita po léčbě taxany, zhoršení renálních funkcí po předchozí léčbě cisplatinou a jiné). Vhodné je upozornit praktického lékaře na možné individuální riziko u daného pacienta (např. sekundární malignity po předchozí léčbě zářením). Pacient bude po předání dále sledován výhradně u praktického lékaře. V případě podezření na relaps onemocnění nebo pro jinou potřebu konzultace onkologem odešle praktický lékař po telefonické domluvě pacienta na regionální onkologické pracoviště. Doporučený postup má sloužit jako pomocný materiál při sledování pacientů s nádorovým onemocněním v anamnéze. Dispenzarizaci v intervalu vyznačeném žlutě obvykle provádí onkolog. Dispenzarizaci v zeleně vyznačených intervalech lze převést k praktickému lékaři. Pro sledování po uplynutí 10 let od primární onkologické léčby zpravidla doporučení a důkazy neexistují a postup zde je individuální. V případě diagnóz onkologem praktickému lékaři onkolog navrhne individuální plán sledování v předávací lékařské zprávě.

Nárůst prevalence pacientů s onkologickou diagnózou zohledňuje i nová organizace onkologické péče ukotvená ve věstníku, která vyžaduje novou formu spolupráce zapojených poskytovatelů zdravotních služeb i zdravotních pojišťoven. Síť Komplexního onkologického centra (KOC) musí spolupracovat s regionálními pracovišti i s poskytovateli primární péče, kam patří i praktičtí lékaři.

S odstupem času od primární onkologické léčby pacienta ohrožuje více vznik následných malignit a komorbidit než relaps samotného onkologického onemocnění. Pravidelné komplexní preventivní prohlídky a screening mají pro pacienta v této životní etapě větší význam než samotný follow-up pro nádorové onemocnění. Je proto racionální předávat tyto pacienty do péče praktického lékaře.

Cílem follow-up je včasný záchyt relapsu s cílem prodloužení přežití a prevence a léčba dlouhodobých komplikací nádorové nemoci a protinádorové léčby. Volit méně intenzivní sledování je možné individuálně po zvážení stavu pacienta a komorbidit. Naopak v individuálních případech, například při přítomnosti výrazných hereditárních, environmentálních nebo behaviorálních rizikových faktorů může být indikováno intenzivnější sledování pacienta.

O převedení dispenzarizace k praktickému lékaři rozhoduje onkolog, který zná riziko recidivy a dlouhodobých komplikací u daného pacienta. 

Samotné předání pacienta do další péče praktického lékaře by se mělo uskutečnit formou písemnou, tedy formou lékařské zprávy. Zpráva by měla obsahovat diagnózu pacienta včetně TNM klasifikace, prodělanou léčbu pro onkologické onemocnění, popřípadě komplikace léčby (např. přetrvávající neurotoxicita po léčbě taxany, zhoršení renálních funkcí po předchozí léčbě cisplatinou a jiné). Vhodné je upozornit praktického lékaře na možné individuální riziko u daného pacienta (např. sekundární malignity po předchozí léčbě zářením).

Pacient bude po předání dále sledován výhradně u praktického lékaře. V případě podezření na relaps onemocnění nebo pro jinou potřebu konzultace onkologem odešle praktický lékař po telefonické domluvě pacienta na regionální onkologické pracoviště. Doporučený postup má sloužit jako pomocný materiál při sledování pacientů s nádorovým onemocněním v anamnéze. Dispenzarizaci v intervalu vyznačeném žlutě obvykle provádí onkolog. Dispenzarizaci v zeleně vyznačených intervalech lze převést k praktickému lékaři. Pro sledování po uplynutí 10 let od primární onkologické léčby zpravidla doporučení a důkazy neexistují a postup zde je individuální. V případě diagnóz onkologem praktickému lékaři onkolog navrhne individuální plán sledování v předávací lékařské zprávě.

Obsah a autoři kapitol: 

1. ÚVOD 
2. OBECNÝ OBSAH PROHLÍDKY U VYBRANÝCH ONKOLOGICÝCH ONEMOCNĚNÍ 
3. VYBRANÉ TERAPEUTICKÉ POSTUPY V AMBULANTNÍ PRAXI 

3.1 Nádory varlat – MUDr. Radek Lakomý, Ph.D. 
3.2 Maligní melanom – MUDr. Radek Lakomý, Ph.D. 
3.3 Karcinom prsu – MUDr. Katarína Petráková, Ph.D.
3.4 Karcinom plic – MUDr. Helena Čoupková, Ph.D. 
3. 5. GIST (gastrointestinální stromální tumor) – MUDr. Beatrix Bencsiková, Ph.D.
3.6 Karcinom prostaty – MUDr. Ivoš Kocák, Ph.D.
3.7 Nádory mozku – MUDr. Radek Lakomý, Ph.D. 
3.8 Kolorektální karcinom – MUDr. Jiří Tomášek, Ph.D.
3.9 Anální karcinom v kompletní remisi po chemoradioterapii – MUDr. Jiří Tomášek, Ph.D. 
3.10 Karcinom žaludku- MUDr. Radka Obermannová, Ph.D.
3.11 Nádory hlavy a krku – MUDr. Milan Vošmik, Ph.D.
3.12 Renální karcinom – MUDr. Alexander Poprach, Ph.D. 
3.13 Ovariální karcinom – MUDr. Mária Zvaríková
3.14 Karcinom děložního čípku – MUDr. Mária Zvaríková
3.15 Karcinom děložního těla – MUDr. Mária Zvaríková 

4. VYSVĚTLIVKY A ZKRATKY
5. LITERATURA

Zdroj: https://www.linkos.cz/lekar-a-multidisciplinarni-tym/primarni-pece/doporucene-postupy-pro-prakticke-lekare/pece-o-vybrana-onkologicka-onemocneni-doporucene-postupy-pro-vseobecne-prakticke-2/