Autorka: MUDr. Vlasta Raušová
Management pacientů s hereditárními nádorovými syndromy prochází zásadním paradigmatickým posunem, při němž se primární fokus přesouvá od pouhé familiární surveillance a včasné detekce malignit k cílené terapeutické intervenci využívající specifické molekulární alterace v zárodečné linii. Precizní onkologie otevírá spektrum možností personalizované léčby, která reflektuje hlubší porozumění patofyziologickým mechanizmům, zejména defektům v systémech opravy poškozené DNA a specifickým buněčným signálním drahám.

Klasickým příkladem je deficit homologní rekombinace (HRD) vyvolaný zárodečnými patogenními variantami v genech BRCA1/ 2 a dalších genech komplexu HRR. Koncept syntetické letality je dosažen nasazením inhibitorů PARP (PARPi), již pevně integroval personalizovaný přístup do standardních algoritmů léčby karcinomu ovarií, prsu, pankreatu a prostaty. Paralelně s tím představuje syndrom Lynch (HNPCC), charakterizovaný defektem mismatch repair systému (dMMR) a následnou mikrosatelitovou instabilitou (MSI-H), modelový příklad pro vysoce efektivní terapii pomocí checkpoint inhibitorů. Imunoterapie u těchto pacientů dosahuje dramatických efektů a dlouhodobé léčebné odpovědi napříč různými histologickými typy solidních nádorů.

Rozšiřující se portfolio personalizované medicíny zasahuje i vzácnější syndromy: příkladem je využití vysoce selektivních inhibitorů RET u syndromu mnohočetné endokrinní neoplazie typu 2 (MEN2), nasazení inhibitorů mTOR u komplexu tuberózní sklerózy či cílená terapie inhibitorem HIF-2alfa (belzutifan) u von Hippel-Lindau (VHL) syndromu, která demonstruje schopnost systémové léčby redukovat tumorózní nálož a oddálit nutnost opakovaných chirurgických intervencí. Zcela novým potenciálním směrem v této oblasti mohou být vakcíny cílené na neoantigeny. Tento inovativní imunoterapeutický přístup může najít své uplatnění jak v terapeutické oblasti u již rozvinutých malignit, tak i v prevenci vzniku atypických buněk (imunoprevence) nebo k zastavení přeměny prekanceróz v malignitu (intercepce).

Zásadní klinickou výzvou zůstává včasná a přesná identifikace nosičů těchto syndromů a efektivní integrace těchto dat v rámci multidisciplinárního přístupu. Personalizovaná léčba vybraných dědičných syndromů již nepředstavuje pouze alternativní možnost při vyčerpání standardních linií, ale stává se integrální součástí primárního léčebného plánu s prokazatelným dopadem na prodloužení přežití a zachování kvality života pacientů.

^{Reference: Grell P. a kol. Možnosti personalizované léčby u vybraných dědičných nádorových syndromů. Klin Onkol 2026; 39(Suppl 2): 5.}