Mějte přehled o dění v onkologii
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Kampaně a informační materiály samy o sobě nestačí. Studie ukázala, že muže na preventivní vyšetření rakoviny prostaty přivede hlavně osobní doporučení a otevřený rozhovor s lékařem.
Rakovina prostaty patří k nejčastějším zhoubným nádorům u mužů. Včasný záchyt přitom zásadně zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu. Klíčovou otázkou však zůstává, jak muže motivovat, aby na preventivní vyšetření opravdu přišli. Dílčí odpovědi přináší výsledky projektu ProstaPilot, na kterém pracoval tým odborníků z Masarykovy univerzity, Masarykova onkologického ústavu a Národního screeningového centra ÚZIS. Cílem projektu ProstaPilot je najít co nejúčinnější způsob, jak včas zachytit rakovinu prostaty u mužů ve věku 50–69 let a jeho součástí je také analýza toho, co muže skutečně motivuje k preventivnímu vyšetření.
Studie ukazuje, že silným motivátorem je především důvěra v lékaře a jasné osobní sdělení o rizicích a přínosech screeningových metod. Respondenti obecně hodnotili tyto informace velmi pozitivně a mnozí uvedli, že pokud by dostali od lékaře konkrétní doporučení, byli by prevenci více nakloněni. Více než polovina mužů se rozhodla jít na vyšetření ihned poté, co jim jej někdo doporučil – většinou právě lékař. Téměř polovina respondentů však zároveň uvedla, že s nimi jejich praktický lékař otevřený rozhovor o prevenci rakoviny prostaty nikdy nevedl. Pozitivně působí též podpora partnera, dostupnost vyšetření a jednoduchost objednání.
Obavy z možné nepříjemnosti vyšetření se přitom ukázaly jako minimální. Respondenti obecně nevnímali nepříjemnosti spojené s vyšetřením jako zásadní bariéru, avšak určité obavy a psychologické překážky (např. strach z diagnózy nebo pocit trapnosti) byly identifikovány jako součást faktorů, které mohou jejich rozhodování ovlivnit. Tyto bariéry byly častější u mužů s nižším středoškolským vzděláním a v menších městech. Zásadnější roli nehraje ani to, zda samotné vyšetření provádí muž-lékař či žena-lékařka.
„Studie nám jasně ukazuje, že technologické možnosti, kampaně i informační materiály samy o sobě nestačí. Klíčovým impulzem je osobní a jednoznačné doporučení lékaře. Krátký rozhovor může rozhodnout o tom, zda muž přijde na vyšetření, které mu může zachránit život,“ hodnotí jeden z autorů, Miroslav Světlák, přednosta Ústavu lékařské psychologie a etiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, působící též na Klinice komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu a LF MU. „Výsledky zároveň otevírají otázku, jak preventivní programy účinně cílit na různé skupiny mužů. Analýza v současnosti pokračuje, ale už teď je jisté, že prevence má obrovský potenciál ve chvíli, kdy ji zdravotníci aktivně doporučují.“
Zdroj: muni.cz
Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro, neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro), rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Vyberte Vaši specializaci
Slouží k lepšímu zacílení odborného obsahu
Nyní jste přihlášeni k odběru našeho newsletteru.
Pro aktivaci odběru newsletteru klikněte prosím na potvrzovací odkaz, který jsme vám právě poslali do e-mailu.
Těší nás, že chcete být součástí MujPacient.cz. Abychom pro Vás mohli tvořit zajímavý obsah, který můžete studovat ZDARMA, udělte prosím souhlas podle požadavků EU. Předem děkujeme za Vaši přízeň, které si moc vážíme.
Souhlasím s tím, aby společnost Pears Health Cyber Europe s.r.o. (dále jen „PHCE“) zpracovávala mé osobní údaje uvedené níže a další osobní údaje o mé osobě, které zpřístupním PHCE, a to za účelem realizace tohoto projektu, zasílání vybraných sdělení včetně pozvánek do dalších projektů na mou e-mailovou adresu a vyhodnocování veškerých údajů získaných v této souvislosti.