Léčba 71letého pacienta
Reakce kolegia: 2
Merkelův karcinom kůže (syn. primární neuroendokrinní karcinom kůže, karcinom kůže z Merkelových buněk)) se histologicky prezentuje jako difúzní infiltrát sestávajís ze středně velkých bazasloidních kulatých až oválných uniformních buněk v dermis. Buňky mají typicky vesikulární jádro obklopené malým množstvím cytoplazmy. Často nacházíme mnoho mitóz. Buňky obvykle rostou v pruzích (tzn. trabekulární uspořádání), mohou se ale i shlukovat do větších skupin či vzácněji vytvářet pseudorosety.
Imunohistochemicky nádorové buňky vykazují typickou paranukleární tečkovitou pozitivitu s cytokeratinem CK20 (CK20) a pan cytokeratin (např. AE1-AE3 a CAM5.2), rovněž reagují pozitivně s CD56, neuron specifickou enolázou, chromograninem a synaptofyzinem. Diferenciálně diagnosticky je třeba tento primární kožní tumor odlišit od metastazujícího malobuněčného karcinomu plic či jiných malobuněčných tumorů. V současné době je možný průkaz Merkel cell polyomaviru jak imunohistochemicky tak molekulárně biologicky.
Další případy
Karcinóm z Merkelových buniek- gluteálna oblasť.
22. 2. 2023 15:57Pacientka nar. r. 1948, komorbidity: art. hypertenzia, porucha glukózovej tolerancie, incip. nefropatia, S- kreatinín v norme. Alergie negat. Výkonnostný stav PS 1. Realizovaný extirpácia rezistencie v mäkkých tkanivách v gluteálnej oblasti vpravo 12...
Recidiva karcinomu endometria Pole mutacia
21. 4. 2024 11:26Dobrý deň, chcela by som s českými kolegami konzultovať prípad skorej recidivy endometrialneho adenokarcinomu..... 55 ročná pacientka s dg karcinom endometria, POLE mutacia, štádium IB. Vo februári 2023 radikalna hysterektomia s odobratim 17 sentinel...
G1 smíšený ca mamae pT1bpN1(1/3) - adjuvantní CHT?
3. 4. 2024 13:07Pacientka ročník 1970, postmenopauzální po operaci HYE a AX v r. 2023 pro myom nyní ca mamae l.sin pT1bpN1(1/3)G1, po parciálním výkonu 21.3.2024 dobře difer. smíšený karcinom prsní žlázy, karcinom NST a tubulární karcinom (65% tubulární) LVI 0,pn 0,...
Karcinom z Merkelových buněk je vzácné a velmi agresivní kožní onemocnění, v generalizovaném stádiu s velice špatnou prognózou, velmi omezeně reagující na podání cytostatické léčby.
Zavedení imunoterapie monoklonálními protilátkami proti receptorům PD-1 či PD-L1 vedlo k významnému prodloužení doby do progrese i celkového přežití nemocných s metastazujícím karcinomem z Merkelových buněk (mMCC). Jediným lékem, který je v současnosti dostupný pro léčbu mMCC, je avelumab (i když se blíží registrace dalších molekul). Karcinom z Merkelových buněk do značné míry souvisí s poruchou funkce imunitního systému. U osob s chronicky oslabenou funkcí imunitního systému (například u osob s HIV nebo po orgánové transplantaci), je pravděpodobnost vzniku karcinomu z Merkelových buněk více než 15krát vyšší než u osob s normální imunitní funkcí. (Ramahi et al., 2013)
Hlavními rizikovými faktory vzniku karcinomu z Merkelových buněk jsou:
• Expozice Merkelovu polyomaviru
• Expozice ultrafialovému záření na slunci nebo v soláriu
• Imunosupresiva
• Světlá barva kůže
• Věk nad 50 let (Ramahi et al., 2013)