Autofagie jako terapeuticky ovlivnitelná zranitelnost senescentních buněk odhalená fenotypovým profilováním Cell Painting

Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Buněčná senescence je trvalá forma zastavení buněčného cyklu vyvolaná různými stresovými faktory, zahrnující např. dysfunkci telomerních oblastí chromozomů, onkogenní signalizaci či zásadní poškození DNA. Ačkoliv zpočátku chrání organizmus před tumorigenezí, je nezbytná během raného vývoje a hraje důležitou roli při hojení tkání, postupně dochází k chronické akumulaci senescentních buněk.

Novinky v onkologii: přesnější screening, ctDNA v predikci relapsu a nové cíle protinádorové léčby

Pozornost se obrací k přesnější detekci molekulární reziduální nemoci, novým možnostem prevence karcinomu pankreatu i k mechanismům, jimiž nádorové buňky ovlivňují protinádorovou imunitu. Českou praxi současně ovlivňuje změna organizace mamografického screeningu a aktuální dostupnost tamoxifenu.

Imunoterapie v otázkách a odpovědích

Jan Špaček, Luboš Petruželka a kol.

Moderní imunoterapie inhibitory kontrolních bodů imunitní reakce („check point inhibitory“) ukončila éru stagnace systémové léčby solidních nádorů. Aktuální otázky biomarkerově řízené imunoterapie s posunem indikací do časných klinických stadií řeší publikace „Imunoterapie v otázkách a odpovědích“.

Pneumoonkologie v kazuistikách, 2. rozšířené vydání

Úspěchy a kontroverze v hrudní chirurgii
Miloš Pešek a kol.

Výskyt maligních nádorů plic a jejich celospolečenský dopad patří k nejzávažnějším tématům moderní pneumologie a onkologie.

MikroRNA 15a a 16: nová naděje v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic

Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) představuje přibližně 85 % všech případů karcinomu plic a navzdory významnému pokroku v cílené léčbě a imunoterapii zůstává jednou z nejčastějších příčin úmrtí na nádorová onemocnění. Jedním z charakteristických rysů nádorových buněk je jejich schopnost intenzivně syntetizovat bílkoviny potřebné pro rychlé dělení a růst.

Screening rakoviny plic absolvovalo od jeho spuštění téměř 30 tisíc klientů VZP, jen vloni to bylo 14 tisíc

Kouření je nadále spojeno se zbytečným umíráním tisíců lidí ročně. K záchraně života může pomoci včasná diagnóza, což je í cílem programu časného záchytu rakoviny plic. Ten již absolvovalo od jeho spuštění v roce 2022 na 30 tisíc klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Rizikový nález s podezřením na zhoubný nádor byl odhalen u 631 osob. Zájem o screening má setrvalý nárůst. V prvním roce jeho fungování se do něj zapojilo skoro 4000 klientů, vloni už to byl téměř čtyřnásobek.

Kvalitnější paliativní péče pro pacienty i jejich rodiny. Strategie rozvoje paliativní péče do roku 2035 vstupuje do praxe

Počet lidí, kteří budou v příštích letech potřebovat paliativní péči, bude výrazně narůstat. Ministerstvo zdravotnictví proto představilo první konkrétní kroky k naplňování Strategie rozvoje paliativní péče do roku 2035. Ta přináší systematický rozvoj péče pro dospělé i děti, lepší koordinaci zdravotních a sociálních služeb i nové modely péče. Jejich praktickou podobu ministerstvo představilo v Psychiatrické nemocnici Bohnice, která jako první psychiatrická nemocnice v České republice systematicky začlenila specializovanou paliativní péči do svých služeb.

Ministerstvo zdravotnictví zahajuje transformaci postgraduálního vzdělávání. Od roku 2027 vznikne jednotná instituce pro vzdělávání zdravotnických pracovníků

Ministerstvo zdravotnictví zahajuje rozsáhlý transformační proces, jehož výsledkem bude od 1. ledna 2027 sloučení Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) a Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO). Cílem je vytvořit moderní, efektivní a stabilní instituci pro celoživotní vzdělávání lékařských i nelékařských zdravotnických pracovníků.

Nová studie přináší poznatky o regulaci jednoho z klíčových nádorových genů

Mezinárodní tým vědců včetně RNDr. Bořivoje Vojtěška, DrSc., Mgr. Lucie Martinkové, Ph.D., prof. Ing. Lenky Hernychové, Ph.D. a RNDr. Ing. Ondřeje Bonczeka, Ph.D. z MOÚ publikoval v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) důležitý objev, který přináší nové poznatky o fungování nádorových buněk a může v budoucnu přispět k vývoji nových možností cílené léčby. 

V Česku bude v roce 2030 žít přes 600 tisíc lidí s onkologickým onemocněním. Odborníci volají po racionalizaci organizace péče

V Praze dne 1. července 2026 – České zdravotnictví čeká v příštích letech výrazný nárůst počtu onkologických pacientů. Podle predikcí Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) bude v roce 2030 žít se zhoubným nádorem více než 600 tisíc lidí, což představuje přibližně třetinový nárůst oproti roku 2020. Rostoucí počet pacientů spolu se stárnutím populace i zdravotnického personálu bude znamenat stále větší nároky na organizaci péče.

Česká onkologie před zásadní proměnou: více pacientů, cílenější léčba a centralizace náročných výkonů

Česká onkologie se musí připravit na výrazný růst počtu lidí, kteří budou žít s nádorovým onemocněním nebo po jeho léčbě. Vedle posilování personálních kapacit a koordinace péče se do popředí dostává centralizace vysoce specializovaných chirurgických výkonů a důslednější využívání klinických dat. Čtěte červencové novinky.

Klinické studie v Česku jsou přínosem pro pacienty i ekonomiku. Jejich budoucnost však není samozřejmá

V České republice nyní farmaceutické společnosti realizují 486 klinických hodnocení. Díky nim získávají tisíce pacientů přístup k moderní léčbě ještě před jejím běžným uvedením do praxe. Klinický výzkum zároveň každoročně přináší české ekonomice a veřejným rozpočtům více než pět miliard korun.