Omlouvám se, ale možná jsem se trochu ztratila v záplavě opakujících se informací o průběhu nemoci. Měla pacientka nějakou léčebnou změnu adjuvatní hormonoterapie, kromě ukončení Zoladexu po tom, co se v roce 2018 zjistila při adnexectomii infiltrace ovarií nádorem a měla restaging? O generalizaci ve skeletu se ví od ledna 19, Femaru ale už od 12/18,, ke které dostala od 6/19 Kisqali, 7/20 se objevil druhostranný karcinom prsu, opět hormonálně pozitivní.
Pokud jsem tedy dobře pochopila, tak bych teď nemocnou neoperovala, je generalizovaná, nijak to nespěchá, za to změnu systémové léčby potřebuje hned. Nemáme informaci o případné BRCA1/2 pozitivitě, která je při bilat. nádoru pravděpodobná. Pokud by nemocná byla BRCA1/2 pozitivní, požádala bych o PARP inhibitor, pokud ne, změnila bych terapii na fulvestrant, vzhledem k vysoké hormonální pozitivitě obou nádorů.

V zásadě souhlasím s tím, co napsala prof. Tesařová. Dlouho jsem se snažila zorientovat v dlouhém textu, ale patrně se jedná o progresi klasického invazivního loubulárniho karcinomu u mladší pacientky, zatím potvrzeno jenom nové ložisko oblasti druhostranného karcinomu prsu. Pokud by byla potvrzena progrese i v oblasti metastáz, tak bych se taky klonila ke změně léčby, volila bych Faslodex a pacientku bych neoperovala. nebyl prokázán přínos lokální terapie v případě metastatického onemocnění, hlavně v případě když by pacientka progredovala v jiných lokalizacích. Pokud bych volila lokální léčbu z důvodu obavy z růstu nádoru a exulcerace tak bych volila RT.

U dlouhodobě metastatického a nyní ještě nově vzniklého kontralat. tumoru bych neoperoval, k CHT není důvod, ale systémovou léčbu je třeba změnit a Faslodex je celkem jasná volba. Pokud budou ostatní ložiska nadále stabilizovaná a lokálně bude vhodné něco doplnit, preferoval bych RT. A to dokonce nejen prsu, ale kdykoliv v dalším průběhu i na nejpostiženější, nejrizikovější nebo nejvíce symptomatická ložiska ve skeletu.