Primárním cílem léčby je zlepšení nebo alespoň stabilizace neurologických obtíží a prodloužení přežití.
Indikovala bych radioterapii na oblast obstrukce +/– (dle celkového stavu nemocné a předchozí chemosenzitivity) intratekální metotrexát 10–12 mg 2× týdně - 8 dávek celkem, pak může následovat týdenní (stejná dávka 1x týdně 4x) a následně měsíční udržovací terapie (opět stejná dávka 1x za měsíc.)
Aletrnativou jsou dále cytostatika jako je Cytosin arabinosid (Ara-C v dávce 25-100 mg ve stejném režimu jako u MTX), Thiotepa (10 mg ve stejném režimu jako MTX) nebo liposomární cytarabin (50 mg 1x za 14 dní 4x a dále 50 mg 1x za 4 týdny 6x).
Problém s dalšími variantami chemoterapeutik spočívá v tom, že nejsou v ČR běžně dostupná.

Na naší klinice jsme opakovaně zaváděli Omaya reservoir u pacientek s meningeální disseminací karcinomu prsu s následným podáním MTX . Tento způsob léčby se nám však neosvědčil.Všechny pacientky měly nevysvětlitelnou systémovou toxicitu s projevy NUL meteotrexatu. Tento systém podávání jsme tedy opustili. Navíc funguje pouze u meningeální disseminace, zatímco u pacientky se jedná o nádorové masy utlačující páteřní kanál, kde by asi i.,t aplikace nebyla účinná. Nejlepší cestou je RT na oblast páteře. Pokud es pacientka po RT zlepší a prokáže se vysoká pozitivita ER pokračovala bych u pacientky hormonální léčbou- asi Faslodex. V případě progrese bych zkusila chemoterapii- např. capecitabine, který se dobře snáší a proniká so CNS.

Podle našich zkušeností bude u pacientky s popsaným nálezem efekt jakékoliv systémové léčby jen velmi omezený, pokud vůbec nějaký. Navíc většina látek s možností intrathekální aplikace má efekt spíše u malignit hematologických a ani na methotrexat, byť u ca prsu používaný, bych nespoléhal. Změna horm. terapie s nižší toxicitou bude určitě výhodnější a na oblast postižené páteře - spíše v celém rozsahu - bych provedl radioterapii s boostem v místech největšího postižení nádorem.