Pro pacientku i její dítě je rizikový spíše její věk. Výše uvedený karcinom velice pravděpodobně (2 roky po léčbě) rizika významně nezhorší. Přesto by byla na místě pečlivá dispenzarizace paní, protože lobulární ca je typický svými častými lokálními recidivami. Pak by bylo potřeba zvolit postup, který je obvyklý u gravidních nemocných s ca prsu, dle stadia těhotenství.
Takže s ohledem na věk nemocné a její diagnózu bych se jí snažila vysvětlit rizika a vzhledem k tomu, že již 3 děti má, jí to možná i rozmluvit. Pokud nebude souhlasit, bedlivá dispenzarizace.

Pacientka má 3 různá rizika. První představuje její věk, druhé prodělaný zhoubný nádor a třetí tamoxifen, při jehož užívání otěhotněla. Nejvýznamnější riziko pro plod představuje tamoxifen, i když jej přestala záhy užívat. Pokud o dítě stojí, měla by podstoupit genetické vyšetření a amniocentézu. Měla by vědět, že je ve vyšším riziku postižení dítěte Goldenharovým syndromem či jinými malformacemi. V databázi Astra Zeneca, se narodilo 16 postižených dětí a 122 zcela zdravých v případě, že matka užívala v průběhu těhotenství tamoxifen. Podle výsledků klinických studií neovlivňuje těhotenství negativně její stávající riziko návratu nemoci. Musí se rozhodnout, jestli unese vyšší pravděpodobnost, že se jí narodí postižené dítě, i když daleko pravděpodobnější je, že bude dítě úplně zdravé.

Zcela souhlasím s doc. Tesařovou. Největším rizikem je užívání TX během těhotenství, i když se jednalo pouze o 2 týdny. Rozhodnutí je na pacientce, která rizika ponese.