Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat
humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in
vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám
odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:
-
jste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické
prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro;
-
berete na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny široké (laické)
veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům podle předchozí definice, a to se všemi riziky a důsledky z
toho plynoucími pro širokou (laickou) veřejnost.
Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky,
zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji,
že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného
vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato
rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného
posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu
léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro,
neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský
předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in
vitro),
rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku,
jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických
zdravotnických
prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Reakce: 4
Pacientku bych léčila podle vstupní histologie hormonální léčbou. V druhé histologii bylo méně materiálu. Nádor byl modifikován neoadjuvantní léčbou. Pozitivita receptorů záleží na zacházení s resekátem, což může ovlivnit její ztrátu.
Vždy by se mělo postupovat podle vstupního, nejlépe hodnotitelného, terapeuticky a jinak neovlivněného nálezu. Obraz regresivních změn vlivem účinnosti CHT ovlivní i zobrazení receptorů, není tedy odpovídající. Pokračovat tedy v blokádě estrogenů a po parc.výkonu provést ozáření prsu a lépe i dolní axily.
Souhlasím s navrženou léčbou. Pokud aspoň jeden ze vzorků ( před neoadjuvancí nebo po ní ) má pozitivní hormonální receptory, tak by pacientka měla být éčená hormonální léčbou.
Souhlasím s kolegy, po neoadjuvanci může dojít ke změně charakteristiky tumoru. Směrodatné pro léčbu by mělo vyšetření z prvního, ničím nemodifikovaného vzorku.