Nevím zcela, co se rozumí pod pojmem uzlovitost prsů, popsaná i sklerozující adenóza. Oba nálezy nepatří k známým NUL tamoxifenu , nelze je však vyloučit. Nicméně, pacientky s tubulárním karcinomem prsu pT1b ( 11mm) N0 ER 100% a PR 100% G1 a s nízkou proliferací má velice dobrou prognózu a adjuvantní hormonální léčba je vůbec na zvážení. Znamená to, že neléčit pacientku žádnou adjuvantní HT není chyba. Pokud tedy pacientka hůř snáší adjuvantní tamoxifen ( měla ho již 3 roky) tak bych léčbu spíš ukončila, než měnila za inhibitor aromatázy

Taky bych nepřecházela na inhibitor. Popisované změny v prsu jsou spíše známkou hormonální stimulace prsní žlázy a znamenají vyšší denzitu a tedy rizikovost, takže by měl mít tamoxifen v tomto případě spíše příznivý dopad. Z důvodů základní diagnózy je jistě možné léčbu ukončit. Pokud by měl ale tamoxifen sloužit jako prevence v rámci nepřehledného prsního terénu, bylo by možné snížit jeho dosavadní dávku na polovinu.(10 mg).

Po doplnění gynekol.operace by tato změna byla možná, ale neprováděl bych ji. Nějak se mi ztratil věk nemocné, ale příznivá charakteristika tumoru umožňuje i vysazení antiestrogenu, byť uvedené změny nevidím jako možné nežádoucí účinky tamoxifenu - žádný takový jsem v kazuistice nezaznamenal.

T.č. není důvod k přechodu na AIs, jedná se o prognosticky příznivý a malý tumor. Uváděné nežádoucí účinky s podáváním TX pravděpodobně nesouvisí. Pokud nemocná léčbu jinak toleruje, podávala bych ji dále - do 5 let, pokud má i jiné potíže v souvislosti s podáním antiestrogenů. lze podání ukončit.