U této ženy je jistě indikována RT na oblast sin. mammy a současně podání TX. Kastraci nevidím jako nezbytně nutnou, přesto bych probrala se ženou vše pro a proti a pokud by se k ní klonila, volila bych chirurgickou cestu. Rozhodování by mohla posunout nějaká gynekologická indikace, směřující k provedení operačního výkonu (myomatóza, cysty na ovariu aj.)

Podle metaanalýzy klinických studií s LH RGH analogy je jejich přínos hlavně u pacientek mladších 40 let. V tomto případě se jedná o premenopauzalní pacientku s malým nádorem ( pT1b) bez postižení axilárních uzlin. Dle popisu je tok lymfy do paraster. uzlin, ale není průkaz jejich postižení. Proliferace dle Ki 67 je 20%, což je v naší laboratoři rozhraní mezi nízkou s střední proliferací. Pozitivní jsou oba receptory. Ke zvážení intenzivnější adjuvance je G2, jinak je riziko relapsu dle dostupných markerů malé. U pacientky bych preferovala adjuvantní hormonální léčbu Tamoxifenem, po 2-3 letech ke zvážení dle menopauzálniho stavu switch na IA. +RT.

Přes prodlužující se dobu nástupu menopauzy u populace našich zen vidím místo pro LH-RH analoga do cca 45 let veku, v uvedeném případě bych tedy podal v rámci léčby hormonální pouze tamoxifen. Při jakémkoliv patologickém nalezu (myomatosa, cysta ovaria apod.) gynekologickém bych doplnil chir.kastraci typu LAVH s oboustr. adnexektomii. K tomu samozřejmě RT prsu se zavzetim IMC do ciloveho objemu pouze v případě anatomicky umožňujícím chránit oblast plic a kontralateralniho hrudníku.

Vycházeje z předpokladu, že LH-RH analoga jsou mimo úhradu u 47 let= nemocné, indikoval bych lokální ozáření. Další postup závisí na konzistenci nemocné, pravděpodobném průběhu menopauzy ( dle matky), jejímu postoji, ale byla-li by svolná a útlá, doporučil bych jí LAVH s oboustrannou adnexetomií a 5 let TMX.

Zahájila bych léčbu tamoxifenem a nemocnou adjuvantne ozářila. Při úvaze o ev. Switchi na IA , by bylo nutno provést kontrolu hormonálního profilu.