ESMO podcasty

Zaujali nás podcasty věnované aktuálním tématům napříč onkologií. Poslechnout si můžete problematiku léčby karcinomu plic, prsu, žaludku a dalších diagnóz. Pozornost je věnována také imunoterapii nebo třeba diabetu a metforminu v souvislosti s karcinomem prsu. Ty nejoblíbenější podcasty najdete ZDE.

Onkologickou diagnózu si nejčastěji vyslechli klienti VZP v Olomouckém kraji. V absolutních číslech je na tom nejhůř Praha

Celkový počet pacientů VZP klesl vloni oproti roku 2019 o 5,2 %, jde pravděpodobně o důsledek zanedbané prevence. Náklady na léčbu naopak díky širšímu využití nejmodernějších léčivých přípravků vzrostly o 11,7 %. Za léčbu nejdražšího onkologického pacienta tak VZP zaplatila téměř 12 milionů korun. S onkologickým onemocněním se vloni léčilo 301 078 pacientů VZP. Podrobnější informace si přečtěte ZDE.

Zásadní změny v čerpání dlouhodobého ošetřovného

Od nového roku 2022 dojde k zásadní změně podmínek pro vznik nároku na ošetřovné a zejména dlouhodobé ošetřovné, a to díky dlouho očekávané novele zákona o nemocenském pojištění. Tato novela přináší vítané změny, které vedou k rozšíření možnosti získání nároku na dávku, a to primárně za účelem zpřístupnění péče o blízké. Praxe totiž ukázala, že v současné době na dlouhodobé ošetřovné bohužel nedosáhnou například ošetřovatelé nebo rodiny onkologicky nemocných, pacientů v paliativní péči a nevyléčitelně nemocných. Všechny změny přinášíme v krátkém článku.

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění a její náročná legislativní cesta

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění představuje nejrozsáhlejší změnu tohoto zákona za posledních 15 let a přináší řadu klíčových změn, které by neměly uniknout Vaší pozornosti. Mezi cíli této komplexní novely totiž bývá na prvním místě zmiňováno zpravidla zvýšení dostupnosti hrazených služeb, zejména dostupnosti vysoce inovativních léčivých přípravků a léků pro vzácná onemocnění (tzv. orphan drugs). Podrobnosti k tomuto tématu i přehled dalších změn a novinek si nenechte ujít ZDE.

Vědci z Brna objevili, jak zvýšit účinnost odpovědi na personalizovanou léčbu rakoviny

Objev vědců z institutu CEITEC Masarykovy univerzity a lékařů z Fakultní nemocnice Brno by mohl objasnit účinnost odpovědi na extrémně drahou personalizovanou léčbu onkologických pacientů. Tým totiž objevil nový dosud neznámý epigenetický mechanismus zodpovědný za snižování hladiny antigenu CD19, který je zcela zásadní pro účinnou vazbu geneticky upravených buněk CAR-T. Ty se využívají k boji proti rakovině, když jiné léčebné metody nefungují. Přečtěte si podrobnosti.

S profesorem Tesařem o konceptu podpůrné a paliativní péče v nefrologii

Rozhovor s prof. MUDr. Vladimírem Tesařem, DrSc., MBA, FASN, zakladatelem a přednostou Kliniky nefrologie 1. LF Univerzity Karlovy v Praze, zasloužilým členem Evropské renální asociace a Americké nefrologické společnosti, vznikl u příležitosti speciálního, „nefrologického“ čísla časopisu Paliativní medicína. Hovořili jsme o postavení paliativní medicíny mezi nefrology, o výuce studentů i mladých lékařů a hlavně o tom, jaké jsou potřeby pacientů s pokročilým renálním selháním. Poslechněte si ZDE.

Dopad pandemie COVID-19 na život onkologických pacientů v ČR

Platforma Hlas onkologických pacientů uskutečnila již druhý průzkum mezi onkologickými a hemato-onkologickými pacienty s cílem zmapovat dopady pandemie COVID-19 na jejich léčbu. Tentokrát za období zimní a jarní vlny pandemie. Průzkumu ve formě on-line dotazování se v období 6. 4. – 31. 5. 2021 zúčastnilo celkem 579 respondentů. Více ZDE.

Komiks o precizní onkologii vysvětluje principy léčby šité na míru

Personalizovaná zdravotní péče se zakládá na myšlence, že každý člověk je individuální bytostí a podle toho by také měla vypadat jeho léčba, která, pokud je „šitá na míru“, zaručí minimum nežádoucích účinků a maximální přínos pro pacienta. Zásluhou komplexního genomového profilování nádoru je možné „přečíst“ stovky genů nádoru, díky čemuž je možné přizpůsobit a přesně zacílit jeho léčbu. Principy precizní onkologie vysvětluje komiks zábavnou a snadno pochopitelnou formou.

Informace k nové úhradě Braftovi + Erbitux

Od 1. 8. 2021 je enkorafenib (Braftovi) v kombinaci s cetuximabem (Erbitux) hrazen u dospělých pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem s mutací V600E genu BRAF, kteří již dříve podstoupili systémovou terapii (zahrnující oxaliplatinu) a mají stav výkonnosti (ECOG) 0–1. Léčba je hrazena do progrese onemocnění nebo projevů neakceptovatelné toxicity, pokud nastanou dříve.¹ Více ZDE.

Reference: 
1. https://www.sukl.cz/modules/medication/search.php

Cílená léčba ovariálního karcinomu

Cílená (biologická) léčba je pojmem užívaným v klinické onkologii již dlouho. V onkogynekologii však do poměrně nedávné doby nebyl k dispozici preparát, který by cílil na nádorové struktury nebo jedinečné pochody u gynekologických malignit. V současné době se spektrum našich léčebných postupů rozšířilo i o léčbu cílenou, v inhibici PARP je oblast onkogynekologie dokonce průkopníkem. Klíčové však není použití všech možných metod u každé pacientky, ale pečlivé zvažování na základě evidence, která z léčebných modalit, případně jejich kombinace, přinese u konkrétní pacientky největší pravděpodobnost vyléčení či odpovědi nádoru na léčbu při přiměřené toxicitě a morbiditě. Podrobnosti k tématu přinášíme v článku.

Nemetastatický kastračně refrakterní karcinom prostaty

Nemetastatický kastračně refrakterní karcinom prostaty (nmCRPC) charakterizuje biochemický relaps, tedy nárůst hladin PSA při trvající androgen derivační léčbě (ADT) spolu s nepřítomností detekovatelné diseminace onemocnění konvenčními zobrazovacími vyšetřeními. Nemocný je za tohoto stavu asymptomatický. Pokud onemocnění progreduje, stává se metastatickým. Pak je spojeno s výrazně horší prognózou, zvyšují se morbidita i mortalita. Cílem léčby nmCRPC je oddálení vzniku a rozvoje metastáz. Přípravky schválené k podání u nmCRPC prodlužují dobu do průkazu metastáz. Přečtěte si novinky v terapii nmCRPC v dnešním článku.

České vědkyně odhalily nové poznatky o nádorovém supresoru, které pomohou zabránit rezistenci na chemoterapii

Výzkumný tým složený z vědkyň a vědců z výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, pod vedením profesorky Šárky Pospíšilové, objasnil klinický význam mutací v klíčovém nádorovém supresoru s označením TP53, který je ústředním obráncem buněk před rozvojem rakoviny. Tato převratná vědecká práce, na jejímž vzniku mají významný podíl především první autorky Jitka Malčíková a Šárka Pavlová a tým lékařů pod vedením profesora Michaela Doubka, vznikla díky dlouhodobé spolupráci vědeckých týmů z výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity a z Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a Lékařské fakulty MU. Vědecká práce byla publikována v nejprestižnějším hematologickém odborném časopise Blood, jehož Impact Faktor je 17,7. Přečtěte si celý článek.