Pacientka má nádor G2 s vysoce pozitivními receptory, HER2 neg. a nizkým KI 67, je ale mladá a výkon možná nebyl zcela radikální. Myslím, že by mohla splňovat kriteria pro indikaci Oncotype DX k rozhodnutí o riziku (VZP). Přístup k adjuvanci by měl být spíš takový, že buď dostane alespoň 6 cyklů chemoterapie s antracyklinem ( např. 6xFEC) vzhledem k zjištěnému riziku , nebo jen hormonální léčbu, při nízkém nebezpečí generalizace. Nejistou radikalitu by mohlo vyřešit záření.S odstupem možná výhledově kontrola prsu pomocí MRI.

I když se jedná o mladou pacientku, nádor by podle fenotypu měl být citlivý na hormonální léčbu. Vyšetření pomocí Oncotyp DX by bylo ideální, ale pacientka nesplňuje indikační kritéria VZP ( kromě G2 by měla mít ještě jeden rizikový faktor). U pacientky bych volila adjuvantní hormonální léčbu ( OA+ tamoxifen, který bych ponechala na 10 let v případě dobré tolerance)

Stanovení rizika pomocí Oncotype DX je výborná nová pomoc pro správné rozhodnutí. Lokální chirurgickou léčbu bych doplnil u této nemocné ozářením , v adjuvantní léčbě bych se snažil vzhledem k charakteristice maximálně využít hormonální léčbu ( ablativní - LAVH , pak TMX)

Tumor je 100 % hormonálně dependentní, jeho biologická charakteristika je spíše příznivá, i přes nižší věk nemocné bych se spíše orientovala na léčbu hormonální.

Adjuvantní hormonální léčby by měla jako systémové zajištění být dostačující (rovněž bych spíše inklinoval k LAVH s oboustr.adnexektomií a TMX, genetika může napomoci), po konzervativním výkonu není o lokální RT pochyb. Přesto bych byl jistější alespoň se 4 cykly AC,nejen s ohledem na věk, ale i s přihlédnutím k operaci v nádorovém terénu při neradikálním prvním výkonu.