generalizace triple negativního karcinomu prsu
Reakce: 3
Jedná se o relativně chemorezistentní onemocnění (rychlá progrese po adjuvanci, progrese během chemoterapie). Navíc měla pacientka během chemoterapie opakované infekční komplikace. Taky bych se klonila k režimu na bazi platiny v kombinaci s gemcitabinem (cDDP nebo CBDCA), nebo režim CMF s kterým máme dobré zkušenosti u triple negativního karcinomu prsu.
Jedná se o prgnosticky nepříznivý, rychle progredujcí a pravděpodobně velice resistentní karcinom recidivující lokálně a současně metastázující. Vzhledem k věku nemocné bych se určitě pokusila o aplikaci další systémové léčby v kombinaci s platinovým derivátem, pravděpodobně s Gemzarem, v případě efektu a dobrého PS bych řešila následně i lokální recidivu.
Další případy
Olaparib v adjuvanci u HR+, HER2 -
20. 1. 2026 08:2957letá pacientka bez vážnějších komorbidit nyní ca mammae l.sin. pT2pN0(0/3) M0, LVI0,Pn0,R0,G2-3, Luminal B,st.IIA, HER2 neg. 1+ , low, BRCA 2 mutace, Mammaprint: High risk 2, Luminal B. Po parciálním výkonu l.sin +SNLU (3/2025), duktální ca s průvo...
Typ adjuvantní léčby
24. 11. 2025 20:12Pac ročník 1981 s nově dg. ca mamae l.sin cT2 multi N1, Luminal A po biopsii IHC Ki 67 ..12% ER...............pozitivní - 100% PR...............pozitivní - 100% HER/2-neu....negativní - 0, ultralow Ki 67 ..........5%+ER...............pozitivní - 100%...
Inflamatorní HER2 low hormonálně dependentní ca levého prsu s vysokou prolifer. aktivitou, oboustranná ax. lymfadenopatie, meta x dupl, tu vpravo u muže
27. 8. 2025 09:01Dobrý den, chtěla bych požádat o konzultaci u 51letého pacienta, z OA hypertenze, vyšetřovaný pro zduření L prsu se zarudnutím. Dle UZ dif. zesílená kožní vrstva, retromamilárně nehomogenní ložisko 24mm, v dolním polu L axily 2 LU 17 a 24mm v.s infil...
Odpověď na komplexní adjuvantní léčbu vydržela jen přibližně 6 měsíců, došlo tedy k časnému selhání lokální léčby operační i RT, stejně jako celkové v podobě systémové CHT, přes zařazení taxanu a anthracyklinu. Na paliativně podávanou kombinaci druhého z taxanů s cílenou léčbou bevacizumabem byla podle záznamu odpověď subjektivní, odpověď objektivní není známa, zda je vůbec při krátké době podávání měřitelná. Uvedené komplikace mohou být v souvislosti s rozsahem nálezu, ale mohou vypovídat i o zhoršené toleranci pacientky. V jiném režimu, než byl použit, Avastin ani v Evropě prakticky podávat nelze. Stále jsem zastáncem zařazení platinového derivátu do léčby TNBC (byť není BRCA+), proto bych před změnou např. na režim XeNa uřednostnil kombinaci gemcitabinu s nejlépe cisDDP nebo alespoň karboplatinou. Z naší klinické praxe se však obávám, že s ohledem na dosavadní průběh bude onemocnění rezistentní vůči všem terapeutickým snahám a velmi špatnou prognozu nemocné se jen těžko podaří alespoň na nějaký čas odvrátit, léčebná odpověď nemude zřejmě delší dobu udržitelná.