generalizace triple negativního karcinomu prsu

2. 2. 2011 00:00

Pacientka P.Š

36 ti letá žena měla 7/2009 diagnostikovaný ca mammae l.dx., 7/09 podstoupila ablaci a exenteraci vpravo pro invazivní duktální karcinom G3 s postižením axilárních uzlin, triple negativní. Ki 67 40%
TNM - stadium:pT2N1a(14/3+)M0
Pacientka absolvovala adjuvantní chemoterapii 4x AC + 4x Docetaxel. Od 7/09 do 1/10 , dále provedena adjuvantní RT v dávce 50Gy do 3/10
Je BRCA1/2 negativní, v době remise jen mírný lymfedem PHK, léčena lymfodrenáží,. V rámci přešetření před plánovanou plastikou 9/10 zjištěna drobná lokální recidiva nádoru téhož histologického složení v axilárním výběžku jizvy, ta byla operačně odstraněna 10/10, restaging negativní, ale na PET –CT mnohočetné plicní metastázy. Proto od 10/10 do 12/10 léčena v rámci první linie léčby triple negativního karcinomu prsu kombinací paklitaxel + bevacizumab, s dobrou subjektivní odezvou, léčba byla ale komplikovaná opakovanými infekty horních cest dýchacích, vyžadujícími antibiotickou léčbu. Z toho důvodu byla od 1/11 hospitalizovaná a absolvovala intravenózní antibiotickou léčbu. V průběhu 1 /11 zvětšování rezistence pod jizvou po exstirpaci recidivy a elevace markerů ( Ca 15.3 62,5 KIU/l) se suspektní progresí na plicích dle rtg.

Další systémová léčba ?

Reakce: 3

Jedná se o prgnosticky nepříznivý, rychle progredujcí a pravděpodobně velice resistentní karcinom recidivující lokálně a současně metastázující. Vzhledem k věku nemocné bych se určitě pokusila o aplikaci další systémové léčby v kombinaci s platinovým derivátem, pravděpodobně s Gemzarem, v případě efektu a dobrého PS bych řešila následně i lokální recidivu.

Jedná se o relativně chemorezistentní onemocnění (rychlá progrese po adjuvanci, progrese během chemoterapie). Navíc měla pacientka během chemoterapie opakované infekční komplikace. Taky bych se klonila k režimu na bazi platiny v kombinaci s gemcitabinem (cDDP nebo CBDCA), nebo režim CMF s kterým máme dobré zkušenosti u triple negativního karcinomu prsu.

Odpověď na komplexní adjuvantní léčbu vydržela jen přibližně 6 měsíců, došlo tedy k časnému selhání lokální léčby operační i RT, stejně jako celkové v podobě systémové CHT, přes zařazení taxanu a anthracyklinu. Na paliativně podávanou kombinaci druhého z taxanů s cílenou léčbou bevacizumabem byla podle záznamu odpověď subjektivní, odpověď objektivní není známa, zda je vůbec při krátké době podávání měřitelná. Uvedené komplikace mohou být v souvislosti s rozsahem nálezu, ale mohou vypovídat i o zhoršené toleranci pacientky. V jiném režimu, než byl použit, Avastin ani v Evropě prakticky podávat nelze. Stále jsem zastáncem zařazení platinového derivátu do léčby TNBC (byť není BRCA+), proto bych před změnou např. na režim XeNa uřednostnil kombinaci gemcitabinu s nejlépe cisDDP nebo alespoň karboplatinou. Z naší klinické praxe se však obávám, že s ohledem na dosavadní průběh bude onemocnění rezistentní vůči všem terapeutickým snahám a velmi špatnou prognozu nemocné se jen těžko podaří alespoň na nějaký čas odvrátit, léčebná odpověď nemude zřejmě delší dobu udržitelná.

MUDr. Tomáš Svoboda, Ph.D.
MUDr. Tomáš Svoboda, Ph.D. 20. 7. 2012 14:38