Pacientka ma časnou generalizaci , i když oligometastatickou, určitě tedy potrebuje palitivni léčbu 1. Linie, i když nemá měřitelnou lezi. Stejně jako Katka si myslím, ze by nemela ted dostat taxany , ale jinou cytostatickou léčbu. Přesto, ze nejsem zastánce kombinované terapie v paliaci, tady bych vzhledem k velmi casne generalizaci a charakteru tumoru , kombinovanou léčbu spis volila, podle celkového stavu nemocne cis platinu+gemciabin nebo, při horším PS xe+na. Znovu bych vyšetřila Fish. Nerozumím některým údajům na zacatku ( V 84, ki 90%) a restagingu po resekci metastazy.

Relaps onemocnění u pacientky po léčbě chemoterapií je celkem časný ( + rok, co nesplňuje zcela kriteria rezistence na antracyklin a taxan, trvání efektu adjuvantní chemoterapie bylo ale krátké), Jedná se tedy o relativně chemorezistentní onemocnění. Přetrvávající vyšší TM po resekci metastázy plicní bych spíš brala jako subklinickou disseminaci, jak už psal prof. Finek- s hledem na poločas CA 15.3. Chemoterapii bych pacientka dala, nemyslím si (i s ohledem na TM) že se jedná o adjuvantní ale spíš paliativní léčbu .Vzhledem k ne zcela optimálnimu efektu antracyklinu a taxanu bych nyni volila cytostatika s jiným mechanizmem účinku a s ohledem na agresivitu onemocnení určitě léčbu kombinovanou- optimální režimem se mi jeví , která je dobře tolerovaná.

Jedná se o triple negativní karcinom s nepříznivým imunohistochemickým profilem, vysokou proliferační aktivitou a z meta ložiska G3. Časná diseminace nepříznivou prognózu jen potvrzuje.
S ohledem na provedenou resekci nemáme t.č. existující měřitelnou lézi, takže bych volila alternativu adjuvantního režimu s druhým taxanem a s ohledem na triple negativitu velice pravděpodobně v kombinaci s platinovým derivátem.

Abychom se neopakovali, CA 15-3 je klinicky významným markerem v případě, že nepoklesne po operaci. Má biologický poločas 7 dní, tedy měsíc po operaci by měly být hodnoty v normě. Nejsou-li , významně horší prognóza. Stran volby režimů, nemáme měřitelnou lézi, činíme něco jakoby adjuvanci, tedy adjuvantní schéma. Při další progresi zmíněná schémata.

Hezký den, zajímavý případ s mnoha ale… Škoda, že onemocnění původní s IHC charakteristikou HER2 3+ bylo spojeno s negativním FISH. Za další efekt adjuvantní CHT nebyl nikterak významný, došlo-li k relativně velmi brzkému vzdálenému relapsu. Rozhodně není možné brát elevaci markerů jako indikaci k léčbě. Léčit je třeba projevy onemocnění (přičemž jakákoliv léčba v této situaci přežití neprodlouží a bude mít vliv hlavně na kvalitu života) a nikoliv markery, které po odběru krátce po operaci mohou zohledňovat ledacos. Kontrola v odstupu alespoň 6 týdnů je relevantní, nejlépe včetně PET/CT, jež bylo před cca 4 měsíci hlavním zdrojem informací. Přesto je u pacientky obrovské riziko subkllinické, zatím neverifikovatelné formy diseminace, proto bych se vrátil ke kombinaci TAC, při negat.nálezu na PET jako terapii „adjuvantní“, v případě potvrzení dalších ložisek na tomto vyšetření bych volil taxan (např.zmiňovaný paclitaxel) v kombinaci s bevacizumabem jako 1.linii léčby metaTNBC v závislosti na schválení jeho úhrady pojišťovnou (takže u VZP spíše neprůchodné). Režimy ostatní bych ponechal do dalších řad.