Mějte přehled o dění v onkologii
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Z oboru pro lékaře
Vítejte v rubrice novinek
V této rubrice Vás budeme pravidelně informovat o aktuálním dění ve světě onkologie. Těšit se můžete na videa, články či reportáže z odborných kongresů a mnoho dalšího.
Endometriální karcinom – imunoterapie mění prognózu
22. 10. 2025prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA
Studie RUBY-1 přinesla průlom v léčbě pokročilého endometriálního karcinomu. Přidání dostarlimabu ke standardní chemoterapii vedlo u MMR deficientních pacientek ke snížení rizika úmrtí o téměř 70 %. Překvapivý přínos se ale ukázal i u MMR proficientních nemocných.
Uro-onkologie: nové standardy v léčbě prostaty, močového měchýře i ledvin
22. 10. 2025MUDr. Jana Katolická, Ph.D.
V uroonkologii se prosazuje časná kombinovaná léčba u metastatického hormonálně senzitivního karcinomu prostaty – dvoj- i trojkombinace přinášejí jasný benefit v přežití. První linii léčby metastatického uroteliálního karcinomu nově mění kombinace enfortumab vedotin + pembrolizumab, která zdvojnásobuje OS oproti chemoterapii.
Nemalobuněčný karcinom plic – posun imunoterapie do operabilních stadií
22. 10. 2025doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.
V léčbě NSCLC došlo k zásadnímu posunu: imunoterapie i cílená léčba se přesunuly do operabilních stádií. Nově je registrována předoperační chemoimunoterapie, která umožňuje až 30 % pacientů dosáhnout kompletní patologické remise.
Rozšiřují se indikace imunoterapie a mění se pohled na screening i diagnostiku nádorů
21. 10. 2025Britský NICE nově doporučil lorlatinib jako první linii pro ALK-pozitivní NSCLC, zatímco FDA rozšířila indikaci imunoterapie u vysoce rizikového kožního karcinomu. Patology zaujala zpráva o shodě dvou hlavních PD-L1 testů při výběru pacientů pro anti-PD-1 léčbu. Studie zpochybňuje posun věku pro mamografii a další zkoumá orální mikrobiom jako možné vodítko k riziku karcinomu pankreatu. Čtěte novinky.
Magnetická manipulace v živých buňkách odhaluje jednu z příčin invazivního chování rakoviny
21. 10. 2025Mezinárodní tým vědců vedený výzkumníky z Laboratoře integrativní biologie Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) AV ČR, součásti Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), popsal nový mechanismus, který pomáhá vysvětlit, jak nádorové buňky pronikají do okolních tkání. Studie vyšla v časopise Science Advances a do budoucna může otevřít cestu k novým možnostem léčby.
Vychází číslo 5 časopisu Klinická onkologie
18. 10. 2025V nejnovějším čísle najdete informace z letošních Brněnských onkologických dnů, pět přehledových prací, jednu původní práci a tři kazuistiky. Redakční rada upozorňuje na původní práci přinášející šestiletou retrospektivní analýzu onkologických pacientů přijatých na jednotku intenzivní péče, na přehledovou práci o specificích cytostatické léčby u geriatrických pacientů a také na rubriku Onkologie v obrazech.
Nejnovější případy
Duplicitní maligní melanom po cílené léčbě v minulosti
23. 3. 2026 15:00Vážené kolegium, prosím o konzultaci pacienta 38 let bez vážnějších komorbidit, v dobrém stavu, Dg: 1) SSM nad pravou lopatkou pT3b pN1a M0, klin. st. IIIC, BRAF mutace, po excizi 11. 11. 2020, reexcize jizvy + SLU v pravé axile, PET/CT negativní, od...
CCC
20. 3. 2026 16:43Dobrý den, prosím o konzultaci mého pacienta, muže, ročník 1958, s dg. Cholangiocelulárního karcinomu. Pán je ve výborném klinickém i nutričním stavu, PS 1, schopný a velmi motivovaný k intenzivní onkologické léčbě. Zde je dg. Souhrn: * Tumor jater v...
Onkologické dg v RA
4. 3. 2026 08:44Dobrý den, jsem praktický lékař a ráda bych se zeptala ohledně genetického testování v případě výskytu různých nádorů v rodinné anamnéze u pacientky. Pacientka je 35 let, bez onkologické dg, matka karcinom ledviny (přesná dg chybí, věk 65let), tet...
Nádory si posílají tajné zprávy, vědci se je učí číst a odpovídat na ně
13. 10. 2025Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují své chování. Rakovinné buňky si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.
Nové krevní biomarkery pro lepší rozhodování o léčbě metastatických nádorů prostaty
12. 10. 2025Počet krevních destiček, koncentrace C-reaktivního proteinu (CRP) a hladiny chromograninu A, proteinu, který se nachází v tzv. neuroendokrinních buňkách, jsou tři důležité, přitom prostým odběrem krve snadno získatelné ukazatele selhání kombinované hormonální léčby nádorů prostaty.
Jak překonat rezistenci, kvůli které selhává léčba nádorových onemocnění? Výzkum cílí na blokování dráhy kasein kinázy 1
11. 10. 2025Akutní myeloidní leukémie (AML) je zhoubné onemocnění kostní dřeně a krve spojené s narušenou produkcí normálních krvinek a hromaděním nefunkčních nezralých buněk (blastů). Označení „akutní“ znamená, že se nemoc rozvíjí rychle a bez účinné léčby se rychle zhoršuje. Navzdory novým terapeutickým možnostem zůstává úmrtnost na AML vysoká – méně než 25 % pacientů starších 60 let přežívá pět a více let od diagnózy.
Cílení na mechaniku nádorů naznačuje možnou cestu k léčbě rakoviny jater
11. 10. 2025Vědci z Laboratoře integrativní biologie Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) AV ČR, který je součástí Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), zveřejnili v časopise eLife výsledky svého výzkumu, které dokládají možnosti nového přístupu k léčbě některých zhoubných nádorů.
8. Zhoubný novotvar bronchu, plíce, pleury a thymu - online novelizace Modré knihy
10. 10. 2025Česká onkologická společnost přistupuje k průběžné online novelizaci Modré knihy v době mezi dvěma vydáními na stránkách Linkos. K 10. 9. 2025 a 3. 10. 2025 byla novelizována kapitola číslo 8. ZHOUBNÝ NOVOTVAR BRONCHU, PLÍCE, PLEURY A THYMU (C34, C33, C37).
Vědci si posvítili na nežádoucí účinky léků
5. 10. 2025Porozumění procesům v lidském těle na molekulární úrovni je klíčové pro vývoj léků. Vědecké skupině dr. Josefa Lazara z Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se nyní podařilo díky nově vyvinutému molekulárnímu biosenzoru a speciálnímu mikroskopu otevřít cestu k získání více poznatků o fungování patrně nejdůležitější kategorie buněčné komunikace. Jejich zjištění přispějí k vývoji účinnějších a bezpečnějších léčiv a anestetik.