Jsa zastáncem radikálního výkonu v tomto případě musím konstatovat, že definitivní rozhodnutí zůstalo zřejmě na nemocné (což je správně), když kvůli tomu vyhledala jiné pracoviště, které jí vyšlo vstříc (v tomto případě ale o správnosti postupu onoho pracoviště tak přesvědčen nejsem). Odpověď na chemoterapii zahrnující i anthracyklin a taxan považuji za minimální, kromě zřejmě rozpuštění mikrokalcifikací se velikost tumoru graficky ani jinak nezměnila, nevidím tedy důvod v ní nadále pokračovat. Jedinou metodou, kterou lze nyní zvažovat, je poper. ozáření a dokonce bych se vzhledem k předléčení nebál do cílového objemu výjimečně zařadit i svodnou lymfatiku, byť toto neodpovídá guidelines a jde o záležitost spornou.

Léčba nemocné probíhá dle platných guidelines, ta ovšem neříkají , jak léčit konkrétní nemocnou. Zde bych nechal rozhodnout celkový výkonnostní stav nemocné. Sám bych se vzhledem ke špatné toleranci neoadjuvantní chemoterapie přikláněl k pouhé adjuvantní radioterapii. K tomu mne vede i nízká proliferační aktiovita nádoru, byť ovlivněná předchozí chemoterapií. Před zahájením radioterapie bych však indikovat PET/CT, pro potvrzení celkové remise onemocnění.

Nemocnou bych indikovala k adjuvantní radioterapii, do restagingových procedur bych zařadila NMR prsu, vzhledem k typu nádoru.