Mějte přehled o dění v onkologii
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Vítejte v rubrice novinek
V této rubrice Vás budeme pravidelně informovat o aktuálním dění ve světě onkologie. Těšit se můžete na videa, články či reportáže z odborných kongresů a mnoho dalšího.
Nenechte si ujít přehled nových informací, které byly zveřejněny na internetových stránkách České onkologické společnosti ČLS JEP www.linkos.cz a jsou určeny odborné veřejnosti.
Informatici z Fakulty informatiky a Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity spolupracují s lékaři Mararykova onkologického ústavu na vývoji softwaru, který využívá umělou inteligenci k rozpoznávání rakovinových nálezů.
Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Sociální chování, jako je altruismus, kdy se člověk obětuje pro společný prospěch, zásadně ovlivňuje přežití organismu a jeho reakce na životní prostředí. Takové chování je v přírodě velmi rozšířené, ale u nádorových buněk, které jsou obvykle považovány za sobecké soutěživé hráče, nebylo dosud dostatečně prozkoumáno. Tato multidisciplinární studie zkoumá altruismus a jeho mechanismus v buňkách rakoviny prsu a jeho podíl na chemorezistenci.
Nádorová onemocnění dospívajících a mladých dospělých tvoří přibližně 3–4 % všech nově diagnostikovaných nádorových onemocnění. Jejich výskyt však postupně narůstá, a to přibližně o 1 % ročně. Za posledních 30 let se významně zlepšila i prognóza těchto pacientů. V současnosti se více než 5 let od diagnózy dožívá přes 80 % z nich.
Výskyt rakoviny v Česku již několik let soustavně roste, a tím se zvyšují i nároky na kapacitu péče o onkologické pacienty. Každý rok je okolo 60 000 nově diagnostikovaných, do roku 2030 to podle odhadů bude až o pětinu více. Podle předsedy České onkologické společnosti ČLS JEP, docenta Igora Kisse je proto třeba využívat i menší regionální pracoviště, která jsou navázána na komplexní onkologická centra (KOC).
Ministerstvo zdravotnictví dne 15. ledna 2024 vyhlásilo 11. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Národního plánu obnovy, komponenty 6.2, s názvem „Podpora a zvyšování kvality preventivních screeningových programů II – kolorektální karcinom“.
Jsem pediatr. Mému synovi (21 let) byl diagnostikovan neuroendokrinni tumor appendixu. Nasledujici histologie: Ulceroflegmonozni appendicitis, fibrozne hnisava periappendicitis s pocinajici flegmonou mezenteriola. V tomto terenu zachycena infiltrace...
43letá pacientka, od 2/2023 Ca mammae l.sin., cT3NOMO, multicentrický, biopsie: invazivní duktální grade 2, skóre 6, ER a PR negat. HER2 +(skóre 3+), bez nekrozy či angioinvaze genetika negativní. 16.3.23 MR prsu + KL před zahájením léčby: Vpravo bpn...
Dobrý den, pacientka 56let s adenokarcinomem po totální gastrectomii, která proběhla v 5/2022, proběhla adjuvantní chemoterapie mimo VFN a radioterapie 9-12/2022. V únoru 2023 začaly znovu obtíže, ale až v květnu pacientku hospitalizovali pro ascites...
Nenechte si ujít rozhovor s přední českou onkoložkou prof. Tesařovou s názvem: V léčbě karcinomu prsu si česká onkologie vede dobře, přesto má ale rezervy. Jak dopadlo srovnání účinnosti neoadjuvantní léčby pembrolizumabem oproti chemoterapii založené na cisplatině nebo radikální cystektomii u pacientů se svalově invazivním karcinomem močového měchýře? Čtěte lednové novinky!
Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Studie recentně publikovaná v časopise JAMA zjistila, že v populaci žen podstupujících léčbu gynekologických karcinomů jsou významné rasové a etnické rozdíly. Klinických studií se v USA účastní 6 % až 8 % dospělé populace s rakovinou, nicméně pacienti z menšinových rasových a etnických skupin v nich mají nízké zastoupení.
Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Hepatocelulární karcinom (HCC) představuje třetí nejčastější příčinu úmrtí na nádorová onemocnění a jeho incidence celosvětově stoupá. Incidence je často závislá na geografickém i etnickém výskytu, často velmi rozdílně, i na jednotlivých zemích.
Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Karcinom plic představuje nejčastější příčinu úmrtí v souvislosti s nádorovým onemocněním. V minulosti byla jedinou možností systémové léčby pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) chemoterapie. Zařazení cílené léčby inhibitory tyrosinkináz (TKI) a imunoterapie check-point inhibitory do léčebného algoritmu NSCLC přineslo dramatické zlepšení léčebných výsledků.
Vyšlo nové číslo časopisu Klinická onkologie. Za pozornost stojí pozvánka na JOD, které proběhnou v dubnu 2024. Odhalte s námi budoucnost zobrazování - IKEM představuje nový experimentální MR přístroj. Jak najít lék na rakovinu pomocí nanotechnologií? Už jste slyšeli o knižních novinkách? Nenechte si ujít přehled prosincových aktualit. Do nového roku jen to nejlepší!
V lednu 2024 startuje uzavřený grantový program Péče v závěru života v ordinacích praktických lékařů, který podpoří vybrané zástupce z řad praktických lékařů z celé České republiky. Cílem programu je poskytnout praktickým lékařům vzdělání a nástroje, které napomohou ke zvýšení dostupnosti kvalitní péče v závěru života ve všech regionech.
Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro, neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro), rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Vyberte Vaši specializaci
Slouží k lepšímu zacílení odborného obsahu